Ještě před několika lety bylo běžné, že když doma dosloužila starší skříň nebo stůl, skončil kus nábytku buď ve sklepě, nebo na sběrném dvoře. Dnes se ale situace mění. Čím dál více Čechů sahá místo nákupu nového vybavení po štětci, brusce nebo vosku — a starý nábytek renovují. Trend, který byl dříve spojován spíše s nadšenci do DIY projektů, se postupně rozšiřuje do široké veřejnosti. Důvody jsou přitom jak praktické, tak estetické a ekologické.
Návrat k řemeslu i kvalitě
„Lidé začínají zjišťovat, že nábytek vyrobený před třiceti nebo čtyřiceti lety má úplně jinou kvalitu než většina dnešní sériové výroby,“ říká Jana Svobodová, která vede malou dílnu zaměřenou na obnovu starého nábytku v Brně. „Masivní dřevo, poctivé spoje, žádné duté desky — to všechno znamená, že se dá krásně opravit a vydrží další desetiletí.“
Podle ní přichází stále více zákazníků, kteří si přinesou kus nábytku po rodičích nebo prarodičích a chtějí mu dát nový život. „Nejde jen o ušetření peněz. Mnoho lidí má k těmto věcem citovou vazbu,“ doplňuje Svobodová. A právě tento osobní vztah je často silnějším motivem než samotná ekonomická stránka.
Úspora i styl
Renovace ale může znamenat i finanční výhodu. Nový nábytek z kvalitního materiálu je drahý a levnější alternativy často nevydrží dlouho. Pokud má člověk doma kus z masivu, může mu po pár hodinách práce vdechnout nový vzhled a funkčnost. Broušení, lakování, voskování nebo čalounění dnes zvládne i začátečník — díky dostupným návodům a videím na internetu.
Zároveň je čím dál populárnější i estetika tzv. upcyklace — tedy úpravy starších předmětů tak, aby získaly nový charakter. Vintage styl, industriální prvky nebo elegantní retro se dobře kombinují s moderním interiérem a vytvářejí osobitý domov. V sociálních sítích lze vidět tisíce příkladů proměn: staré komody s novými úchytkami, přelakované židle v odvážných barvách nebo renovované stoly s mosaznými detaily.
Ekologie hraje stále větší roli
Vedle designu a financí stojí za vzrůstající popularitou renovací i rostoucí povědomí o ekologii. Vyhazování starého nábytku znamená další zátěž pro životní prostředí — jak kvůli odpadu, tak kvůli výrobě nových kusů. Mnoho lidí si uvědomuje, že i malé kroky mohou mít význam.
Podle údajů Ministerstva životního prostředí vznikne v Česku ročně několik stovek tisíc tun objemného odpadu, z čehož velkou část tvoří právě nábytek. V posledních letech proto sílí iniciativy podporující opětovné využívání a renovaci starých věcí. V některých městech vznikají komunitní dílny, kde si mohou lidé za symbolický poplatek opravit židli, stolek nebo polici, a zároveň se naučit základní řemeslné techniky.
Komunitní dílny a workshopy
Jedním z viditelných projevů tohoto trendu jsou takzvané makerspaces nebo komunitní dílny, které fungují například v Praha, Brno či Plzeň. Nabízejí lidem nástroje, prostor a často i rady zkušených řemeslníků. „Chodí k nám úplní začátečníci i pokročilí. Někdo přijde jen přebrousit stůl, jiný si kompletně přečalouní křeslo,“ popisuje Petr Novák, správce jedné z pražských dílen. „Lidé si rádi věci udělají sami a jsou pak na výsledek hrdí.“
Rostoucí popularitu dokládá i zájem o workshopy zaměřené na renovace nábytku. Kurzy bývají vyprodané týdny dopředu a účastníci si odnášejí nejen opravený kus, ale i praktické dovednosti.
