📈 Statistika: Komunitní zahrady v číslech
Podle údajů ekologických organizací dnes v Česku funguje více než 160 aktivních komunitních zahrad. Největší koncentrace je v Praze (přes 50 projektů), následuje Brno, Ostrava a Plzeň. Každoročně přibývají nové — jen v loňském roce bylo založeno více než 20 zahrad.
Zajímavý je i profil členů: přibližně 60 % tvoří lidé ve věku 25–45 let, třetinu rodiny s dětmi a přibližně 15 % senioři. Přes polovinu zahrad funguje jako spolek, zbytek neformálně s podporou radnice nebo neziskových organizací.
🧠 Změna myšlení: zahrada jako veřejný prostor
Komunitní zahrady mění způsob, jakým lidé přemýšlejí o městském prostoru. Už to není jen beton a auta — stále více Čechů vnímá město jako místo, kde se dá nejen bydlet, ale i pěstovat a žít v kontaktu s přírodou. Tyto malé zelené oázy pomáhají vytvářet pocit domova i ve velkých městech.
Sociologové upozorňují, že právě taková místa zvyšují odolnost komunit vůči krizím — ať už klimatickým, ekonomickým nebo sociálním. „Lidé, kteří se znají a spolupracují, si v krizích pomáhají snáz,“ říká socioložka Radka Hronová.
🌸 Závěrem
Komunitní zahrady už dávno nejsou módní výstřelek. Staly se pevnou součástí městského života v Česku a jejich počet dál roste. Města si uvědomují jejich přínos a čím dál víc je podporují. Lidé díky nim získávají nejen čerstvou zeleninu, ale hlavně místo, kde mohou zpomalit, nadechnout se a potkat své sousedy.
V době, kdy města bojují s přehříváním, suchem a anonymitou, se i malý záhonek mezi paneláky může stát velkou změnou. Stačí kousek půdy, pár nadšenců — a město hned dýchá jinak.
